Lis je jako splav,
jenž se krví pyšní,
jak z uťatých hlav
proudí šťáva z višní.
Potěšit tě nemám čím,
když mi náhle vyschla slova,
snad poslouží aspoň čin:
višňák už je vylisován.
Má láska přílišná
nezná hranic,
nesu Ti višňák,
co mohu navíc?
Nepřekonal chorobu,
přesto vzdává dík vřelý,
dostal višňák do hrobu
spokojený zemřelý.
Nejkrásnější ze všech jar,
v květech višně zpívá pták,
představíš si lepý pár,
višňovka a pan višňák.
Na sever či na jih,
nepůjde mě najít.
Těžko budu v ráji,
zkus zavolat na JIP.
Ples upírů,
tam se upiju,
takový byl plán.
Však jeden upír
višňák mi upil,
sám se uchlastal,
tak plán za své vzal.
Diskuse plytká,
višňák už kvasí,
strhla se pitka,
zhrubnuly hlasy,
debata tato
nestojí za to,
umlkni, táto,
mlčeti zlato.
Píti už nebudu,
ať nemáš pobudu,
můžeš být pyšná.
Snad jenom višňák.
Rudá tvář je pyšná
i ramena se pýchou dmou,
vyrazil pan višňák
na procházku s višňovkou.